Střední škola,  Základní škola  a  Mateřská škola
pro sluchově postižené

Tlumočníci 

Mezi stálé zaměstnance naší školy patří i tlumočníci českého znakového jazyka. 

Ti fungují především na střední škole, kde tlumočí ve výuce, dále během školních akcí, exkurzí, přednášek, schůzek a porad, individuálních konzultací studentů s učiteli atd. 

Na základní škole, ani v mateřské škole nejsou tlumočníci ve výuce přítomni, neboť se předpokládá, že slyšící pedagogové a jejich neslyšící asistenti komunikují v českém znakovém jazyce na odpovídající úrovni. Tlumočeny jsou veškeré provozní porady a konzultace, které probíhají v rámci základní i mateřské školy, a v případě potřeby i individuální jednání pracovníků školy.

Všichni zaměstnanci školy tedy mají rovný přístup k informacím. 

Jak to vypadá konkrétně u nás na střední škole?

Střední škola, kterou navštěvují žáci neslyšící preferující v komunikaci český znakový jazyk i žáci nedoslýchaví, kteří komunikují v českém jazyce, zajišťuje výuku v obou jazycích – v českém jazyce i v českém znakovém jazyce.

Ve vyučovacích hodinách, kdy vyučuje neslyšící pedagog v českém znakovém jazyce, je výklad tlumočen do českého jazyka. Výuka slyšících učitelů, která je vedena v mluvené češtině, je tlumočena do českého znakového jazyka. 

Všichni studenti naší školy tedy mají rovný přístup k informacím a stejné možnosti vzdělávání.

Tlumočníci z pohledu učitelů

• „Díky přítomnosti tlumočníka se mohu soustředit jen na svůj výklad a nemusím řešit komunikační překážky vyplývající z toho, že hovořím ke studentům, kteří komunikují jiným jazykem, než já.“
  
• „S tlumočníkem se cítím v pohodě, vím, že předá všechny informace, které studentům sděluji, a zároveň se díky němu dozvím vše, co říkají studenti směrem ke mně.“
  
• „Bez tlumočníka bych si svou výuku nedovedla představit. Chodím sice do kurzu znakového jazyka, ale jsem teprve začátečník – rozhodně bych nezvládla vést výuku ve znakovém jazyce.“
  
• „To, že je v mých hodinách přítomen tlumočník mi jako neslyšícímu učiteli zaručuje, že mi budou rozumět i nedoslýchaví studenti, kteří ještě úplně neovládají znakový jazyk.“
  
• „Tlumočníci mají důležitou roli také na poradách školy, kdy díky nim spolu mohou bez problémů komunikovat všichni pedagogové, kteří na naší škole působí – ať už slyšící, nedoslýchaví nebo neslyšící.“ 
  

Tlumočníci z pohledu studentů

• „Jsem rád, že máme u nás ve škole tlumočníky. Bez nich bych musel celou hodinu odezírat a domýšlet si, co chce učitel říct. To by pro mě bylo hrozně náročné. Takhle dostávám informace přímo ve znakovém jazyce a mohu tak učiteli lépe rozumět.“
  
• „Na základní škole jsme tlumočníky neměli, učitelé jen mluvili, někomu z nich nebylo vůbec rozumět, protože třeba špatně artikuloval nebo mluvil čelem k tabuli a vůbec se na nás nedíval. S tlumočníky je to lepší.“
  
• „Líbí se mi, že tlumočník počká, než si něco zapíšu, a pak teprve tlumočí, co učitel říká. To by slyšící učitel neudělal. Ti jenom mluví a mluví a nám pak unikají informace...“
  
• „Neumím ještě dobře znakový jazyk, proto jsem ráda, když je ve výuce neslyšícího učitele přítomen taky tlumočník a vše mi nahlas a zřetelně tlumočí do češtiny. Pak se cítím v pohodě.“ 
  

Tlumočnická služba na naší škole

Na naší škole pracuje tlumočnický tým složený z různého počtu tlumočníků (většinou okolo pěti). Tlumočníci mají stejně jako učitelé svůj stabilní rozvrh. Pokud některý z nich nemůže tlumočit, průběžně se zastupují – stejně jako učitelé za sebe suplují ve výuce. V hodinách, na mimořádných přednáškách, exkurzích a jiných akcích školy jsou tlumočníci přítomni automaticky (za jejich zajištění odpovídá vedení školy), pro individuální konzultace s učiteli si je studenti zajišťují sami.

Tlumočníci se na veškeré tlumočení v rámci školy předem připravují na základě materiálů obdržených od pedagogů, studentů nebo jiných zodpovědných osob. Zajišťování a předávání materiálů pro tlumočníky mají pedagogové přímo v náplni práce. Pokud se tlumočník na výuku z nějakého důvodu nemůže připravit (např. proto, že neobdržel dostatečně včas nebo vůbec potřebné materiály pro přípravu), má právo o tom uvědomit pedagoga a domluvit se s ním na řešení dané situace.

Tlumočníci na naší škole se řídí platnými Zásadami spolupráce pedagoga a tlumočníka, Zásadami v tlumočnické praxi a dodržují Etický kodex tlumočníka znakového jazyka (viz Etický kodex tlumočníků Komory, www.cktzj.com).

Spolupráce tlumočníka s pedagogem:

Prostorové uspořádání:

• Tlumočník má vždy stát v blízkosti pedagoga tak, aby na něj viděli všichni žáci.
  
• Musí také dávat pozor, aby nepřekážel studentům, kteří si opisují výklad z tabule.
  

Postavení tlumočníka ve škole:

• Tlumočník zprostředkovává komunikaci jednak mezi pedagogem a studenty a jednak mezi studenty navzájem (mezi neslyšícími studenty a nedoslýchavými studenty).
  
• Tlumočník je odborník na komunikaci a může například upozornit pedagoga na to, že by bylo lepší zvolit jiné prostorové uspořádání ve třídě nebo na to, že by bylo vhodné psát názvy na tabuli.  
  
• Pedagog zodpovídá za metodu výuky i za materiály, které předkládá studentům.
  
• Nikdy ale nesmíme zapomínat na to, že tlumočník musí i během výuky dodržovat etický kodex. To znamená, že by pedagog neměl během výuky tlumočníka kontaktovat. Tlumočník by se během výuky neměl bavit s pedagogem ani pokud studenti dělají samostatnou práci nebo píší test. Neslyšícím studentům by mohlo být velice nepříjemné, že se „za jejich zády“ baví pedagog s tlumočníkem, který je ve výuce od toho, aby zprostředkovával komunikaci a nikoli od toho, aby se vybavoval s pedagogem. Když se baví pedagog s tlumočníkem, stává se tlumočník aktivním účastníkem  komunikace a může se lehko stát, že si například nevšimne dotazu neslyšícího studenta (nevšimne si, že se student chce na něco zeptat). Tlumočník nikdy nemá být aktivním účastníkem komunikace, je pouze zprostředkovatelem komunikace.
  
• Tlumočník nikdy nevystupuje v roli pedagoga ani jeho roli nesupluje.
  
• Tlumočník nezastupuje pedagoga, pokud pedagog není přítomný.
  
• Tlumočník nehodnotí znalosti studentů, nevyjadřuje se k jejich chování ve škole.
  
• Hlavním úkolem tlumočníka ve škole je to, aby všichni studenti dostali vždy plnohodnotné informace a aby komunikace mezi všemi lidmi ve výuce byla plnohodnotná.
  
• Aby tlumočník mohl ve výuce dobře fungovat, potřebuje k tomu vhodnou PŘÍPRAVU.
  

Příprava tlumočníků:

Tlumočník se předem připravuje na tlumočení ve výuce. Je proto v pravidelném kontaktu s pedagogy, kterým tlumočí. Pedagogové proto musí tlumočníkovi jednak poskytnout vhodné materiály (přípravu) a jednak by mu měli před výukou sdělit, jak budou ve výuce postupovat (Co se bude dělat a proč, jak to souvisí s předchozí látkou, atd.). Pokud mají mít v následující hodině (příští týden) studenti referát, musí tlumočníkovi poskytnout podklady k tlumočení referátu (poskytnout mu s dostatečným předstihem samotný referát).

Jak by měla vypadat příprava:

• Měla by mít jasnou strukturu, cíl a návaznost. Proč: Protože pokud má tlumočník dobře odvést svou práci, musí dobře chápat cíl výuky. Musí chápat, že dnešní výuka navazuje na předchozí hodinu a v čem. Musí dokonale rozumět tomu, co tlumočí. Pokud tlumočník nerozumí výkladu, nemůže ho ani přetlumočit.

Pedagog poskytnul tlumočníkovi přípravu na téma: „Savci“. Příprava obsahovala obecné informace o savcích. Tlumočník si poctivě nastudoval celou přípravu, takže zcela připravený nastoupil do hodiny. V hodině ale pedagog nemluvil obecně o savcích, ale začal mluvit o JEDNOM ZE ZÁSTUPCŮ TŘÍDY SAVCI. Celou hodinu pedagog mluvil  o velrybě – Plejtváku obrovském. O jeho vzhledu, výskytu, rozmnožování,… Tlumočník neměl předem přípravu na Plejtváka, proto jeho tlumočnický výkon byl velmi slabý. Sám nevěděl přesně, jak přesně vypadá Plejtvák, věděl jen, že je to velryba. Nevěděl, jaký je znak pro Plejtváka, atd. V tuto chvíli měl proto tlumočník zjistit od pedagoga, jak takové zvíře vypadá. Pokud se v tuto chvíli tlumočník nedozví potřebné informace o Plejtvákovi, měl by se pedagogovi omluvit, že tlumočit dále nebude, protože o daném tématu nemá informace. Hodina by proto měla z rozhodnutí pedagoga odpadnout, nebo proběhnout nějakým náhradním způsobem, jelikož tlumočník na tuto látku nedostal přípravu.

Pokud pedagog připraví tlumočníkovi přípravu na téma Savci, měl by se držet této přípravy, kterou tlumočníkovi poskytl. Je jasné, že pedagog nebude vykládat přesně slovo od slova, tak jak je to v přípravě. Je ale důležité, aby udržoval tematický rámec přípravy a aby jeho výuka měla jasný cíl a návaznost. Jedině tak studenti vždy dostanou plnohodnotné informace a budou výkladu vždy dobře rozumět.

Tlumočníkovi také jako příprava nestačí jedna věta:“Budeme mluvit o savcích.“ Je třeba mu poskytnout co nejjasnější materiály, ze kterých bude tlumočníkovi jasné, co se přesně bude ve výuce probírat.

Během výuky by pedagog měl také vždy myslet na to, že je jeho projev tlumočený. Měl by tedy mluvit jasně, srozumitelně a vhodným tempem. 

Jako příprava také nestačí to, že pedagog řekne tlumočníkovi: „Najdeš to v učebnici, která se jmenuje Kouzelné zrcadlo literatury.“ Učitel musí tlumočníkovi tuto učebnici poskytnout nebo mu ofotit danou kapitolu. Pokud dává učitel tlumočníkovi k dispozici celou učebnici, musí mu vždycky předem oznámit, kterou kapitolu budou příště probírat.

Příprava by zkrátka měla být přípravou pedagoga. Pedagog si dělá vlastní přípravu na následující hodinu, tuto přípravu pak poskytne tlumočníkovi.

Tlumočník musí dostat přípravu minimálně 3 dny před tlumočením (výukou).